Ohrid jsme viděli, jsi na řadě / Go visit the Ohrid lake, now

Konečně potkáváme i další turisty. Počkat, konečně?

Oblast kolem nejznámějšího jezera v Makedonii Ohrid je turisty hojně navštěvovaná, ale pořád se to ani trochu neblíží narvaným plážím v letním Chorvatsku (#řízek). Podstatným rozdílem zůstává, že místních potkáváme stále o něco víc. Ti si totiž takzvaný Jeruzalém Balkánu užívají společně s námi.

We’re finally meeting other tourists! Wait a minute, finally?

The area around the Ohrid lake in Macedonia is often visited by tourists from around the world. Nevertheless, there are still many locals between them (us). There are, fortunately, even more of them, due to a simple fact that they are enjoying the Jerusalem of the Balkans as well.

sv. Jovan Kaneo

K jezeru Ohrid jsme se z Mavrovo národního parku (článek: zde) dostali autobusem a částečně i stopem přes Debar, kde jsme si nakoupili nejlevnější pečivo naší cesty, a dojeli jsme až do Strugy. Tam jsme se postávajíc před restaurací připojili na Wi-Fi a vyhledali si volná místa na spaní. Za dvacet euro pro oba jsme našli obří a krásný apartmán uprostřed města, takže ano, i to mělo částečně zásluhu na tom, že se nám Struga líbila.

We partly hitch-hiked and partly took the bus to get to the Ohrid area. We made a short stop in Debar where we bought some food which was especially cheap. Our first town in the Ohrid area unexpectedly became Struga with its canals and holiday vibe. We connected to Wi-Fi while standing in front of a restaurant and found a place to sleep. It was a huge and beautiful apartment for 20 euros. The way of our traveling changed as soon as we were able to leave our backpacks behind. Only then, we could enjoy the real tourism, just for a short while though. We ended up having our simplistic dinner, which consisted of pastry and pepper, by the lake.

Ohrid town

Centrum malého města jsme prošli za chvíli. Hned jak jsme nechali krosny ležet v apartmánu, tak jako by se změnila povaha našeho turismu. S foťákem na krku jsme si prošli promenádu a zašli jsme si na kávu a zmrzlinu. Zpět do zajetých kolejí nás vrátila jen večeře v podobě pizza housky a papriky (dohromady za osm korun). Ale zase to bylo při západu slunce na pláži u jezera, a to pak prostě i ta pomačkaná houska ze dna krosny chutná jako něco od Pohlreicha.

Ráno jsme se s těžkými srdci rozloučili s apartmánem a přejeli jsme do města Ohrid, kde jsme zakotvili na dvě noci v hostelu Valentin. Od něj se do historického centra jde sice asi čtvrt hodiny, ale milá paní domácí s kafíčkem a džusíčkem nám to vynahradila. I tu sprchu nad záchodem jsme jim odpustili.

Our morning was covered in sorrow from leaving our apartment, but our next stop made it easier for us. We took the bus to the Ohrid town where we stayed at Valentin hostel. And even though, it was less luxurious, the house lady with her coffee, juice and warm attitude made it up for us (and for the shower above the toilet too).

Ohrid town and lake

Kromě procházky v centru, které je napěchované kostely, krásnými výhledy, ale i turisty, tak jsme samozřejmě nezapomněli se najíst. A dobře. Tentokrát jsme si zašli do restaurace. A to dokonce dvakrát. Jednou jsme si dali balkánskou kuchyni (takže hodně paprik, mletého masa, bílého pečiva a lásky) a podruhé jsme ochutnali endemickou rybu přímo z jezera. Ach.

The historical city centre was picturesque. All these churches, small houses and views worked well with the atmosphere of tourists as well as locals chilling in many small restaurants by the lake. We got attracted by it so much that we put our budget traveling aside (for a while) and went to a restaurant. TWICE. Firstly, we went to a traditional restaurant in the Turkish district where it was supposed to be cheaper than by the lake. We ate plenty of Balkan food and in the evening, we had an endemic fish by the lake. It wasn’t cheap, but super tasty.

Naše věčné budget cestování se nám nevyplatilo, když jsme se do klášter Saint Naum rozhodli neplout lodí, ale jet autobusem. Bohužel nás nenapadlo si zjistit, zda jede něco zpátky, a tak jsme museli jet taxíkem. Taxikář si s námi sice hodil selfie, ale slevu za úsměv nám teda nedal. Ale dostali jsme jablko.

As you can notice, there were some cracks in our „budget-friendly way of traveling“. One happened the other day, while traveling to St. Naum monastery by bus (cheaper than the boat), but with no return connections. So, we ended up in a taxi, and making selfies with the driver didn’t help us getting a discount. Sad.

St. Naum Monastery

Alespoň, že St. Naum za to fakt stál. Sice nás samotný komplex kromě kostela, hodně lidí a výhledu na Albánii zase tolik neuchvátil, ale krátký hike kolem ano. Průzračná voda, prameny a kostel na samotě dohromady s tím, že jsme téměř nikoho nepotkali, prostě zafungovali.

But the St. Naum was still worth it. Especially, the short hike we made around the monastery itself. It was, compared to the monastery, less crowded and the transparent water springs were magnificent.

springs at st. Naum monastery

Ohrid vám doporučí jakýkoli vyhledávač či průvodce vždy, když budete hledat Makedonii. Já osobně mám s těmito „profláklými“ místy rozporuplné zkušenosti. V tomto případě však souhlasím. Souhlasím dokonce hodně. Pokud cestovat Makedonií, tak s Ohridem v hledáčku. For real

You definitely won’t miss Ohrid while searching for things to do in Macedonia. It is recommended as a „must see“ simply everywhere. And some of you (myself included) may get a bit sceptical as a result. But don’t worry. This time it really is worth it. So, once you are there, try not to miss it. For real

Related Macedonian articles: Mavrovo national park, Skopje adventures