Slovensko: Nitra, Levice, Podhájská a kontrasty u našich bratov


AHOJ VŠEM,
tak jsem se po delší době rozhodla napsat článek o mém výletě k našim priateľom (myšleno obecně) - na Slovensko. V tomto článku bych chtěla nejen inspirovat některé z Vás, kteří plánujete navštívit třeba jen jedno z míst, kde jsem byla já. Ale jako "bonus" se pokusím článku vdechnout trochu těch historických souvislostí a momentálních nálad Slovenska.


Takvzhůrudotoho.

Autobus se značným zpožděním nakonec směr Slovensko vyrazil a já se mohla připravit na osm hodin spánku. Po překročení hranic je přirozeně téměř nemožné rozpoznat, že se již nenacházíte v ČR. Společná moderní historie nás stejně jako Slováky obdařila komunistickými "skvosty" v podobě paneláků a jiných strašáků.

Ubytovaly jsme se s mamkou v Podhájské, což je vesnička, kde se nacházejí Termální lázně vyhlášené svojí vodou s účinky údajně srovnatelnými s vodou v Mrtvém moři. No nevím. Voda má působit na téměř všechno od cévních potíží přes kožní až ke kloubním nemocem. Kam se hrabe krev z jednorožce.
Druhý den jsme si za 6euro zaplatily vstup do hlavního areálu s bazény, tobogány a hromadami lidí. Po pár minutách jsem si uvědomila, že vyvalená na betonu (ano betonu) s taškou řízků v chlebu svůj pobyt na Slovensku trávit nehodlám. V bázenech, které se pyšnily názvem "Relaxační", se relaxovat nedalo, jelikož do Vás neustále někdo strkal a byl tam řev jako ve školní jídelně. Ne, děkuji.
Naštěstí jsme měly v ceně menší  tzv. Římské lázně mimo hlavní objekt, kde bylo lidí nesrovnatelně méně, voda léčivá a atmosféra poněkud více relaxační. Doporučuji.

Na podnikání výletů jsme přesto nezanevřely a vyrazily do Levic, což je město, kde se nachází zřícenina hradu a muzeum, které stojí za vidění. Kromě krásné lékárny a mincí již z doby římských císařů muzeum poskytuje různé momentální výstavy- my měly štěstí a viděli výstavu na téma Mexiko. Super. Nelekněte se poněkud ošklivější čtvrti kolem nádraží, kterou se prochází spousty zvláštních lidí a na zemi se válí spousty zvláštních věcí, střed města je celkem příjemný a plný různých kostelů a kostelíčků. Kafe ovšem nedobré.


Naším celodenním výletem se stal výlet do tzv. matky slovenských měst- Nitry. Nitra se pyšní opravdu dalekosáhlou historií (první osídlení se datuje cca. před 6000 lety). Název Nitra většina z nás registruje například kvůli nitranskému knížectví, které bylo později připojeno k Velké Moravě.
V Nitře nesmíte nenavštívit areál Nitranského hradu a baziliku sv. Jimrama (sv. Emeráma), která uchvátila mě i papeže Jana Pavla II, který jí navštívil v roce 1995 a tím si vysloužil monumentální sochu, jež se také nachází v hradním komplexu. Vstup do areálu je téměř za hubičku a výhled krásný.
Dále se Nitra pyšní synagogou, spoustou kostelů, židovským hřbitovem i křížovou cestou. Zkuste.








Na Slovensku jsme nezapomněly ochutnat výborné halušky s brynzou, boršč, játra(pečeň) a lokše. Není to dietka, ale pochutnala jsem si. Paní číšnice si nám stihla postěžovat na eura, kvůli kterým ceny stouply, ale platy zůstaly. Nemilé. A opravdu.. ceny se v přepočtu daleko více podobaly cenám německým než těm našim českým. Takže za opravdu levnou dovolenou bych spíše mířila ještě více na východ.



Také jsem si zakoupila slovenský tisk "SME", který (podle paní v trafice) jsou něco jako naše "PRÁVO".. docela příjemně jsem si početla. Kromě těchto novin mi poté nabízela pouze bulvární kousky, možná jsem měla smůlu na trafiku.

TIP: Na Slovensku údajně nově zavedli vlakovou dopravu pro studenty zdarma, já se o tom bohužel dočetla pozdě. Určitě však stojí za to si to zjistit a předpokládám, že s ISIC kartou byste mohli uspět.

Tak toto je mým stylem pojatý článek o výletě na Slovensko, který snad pomůže, navede nebo jen neuspí.

Zatím!






Žádné komentáře:

Okomentovat