Au-pair a předčasný odjezd.. No a?!

Rozhodla jsem se podělit o mou zkušenost s předčasným odjezdem od rodiny, kde jsem pracovala jako AU-PAIR.

Já sama jsem si začala uvědomovat docela brzo, že čtyři měsíce bytí au-pair asi nakonec nezvládnu. Hned první týden jsem si těžko zvykala na naprosto jiný pracovní režim než jsem očekávala a také jsem se těžko vyrovnávala se steskem po rodině i příteli. Řekla jsem si ale, že musím ještě vydržet, všechno se ustálí a já si zvyknu.
Stále častěji jsem však narážela na naprosto jiné očekávání ze strany mé host-rodiny než jsem měla já. Nejednalo se o nic drastického, ale dvanáctihodinové nasazení šestkrát týdně mi prostě lezlo krkem.

Můj host-táta se taky brzy začal vybarvovat a jeho neustálé připomínky a jízlivé poznámky se staly mým denním chlebem. Tři holčičky, které byly znatelně poznamenané "výchovou" předešlé au-pair chill buddhistky z Nepálu, prostě vychované téměř nebyly a rodiče vášniví golfisté se s tím nehodlali zaobírat, takže svůj volný čas místo s dětmi trávili na golfovém hřišti. S pokusem o převýchovu dětí jsem to po pár dnech vzdala.
 Po dvou týdnech jsem si řekla, že vydržím jeden měsíc a pak to balím.

Jak to sdělit?
Jó, tím jsem se zaobírala poměrně hodně.
Rozhodně je lepší si to pořádně promyslet a nejednat z momentálního naštvání nebo smutku. Já jsem to oznámila až po třech týdnech a přemýšlela jsem o tom už od týdne prvního. Měla jsem i chvíle, kdy jsem si říkala, že to prostě už nevydržím ani chvíli, že jedu okamžitě domů, ale nakonec jsem ráda, že jsem počkala.
Pokud se setkáte s rodinou, která vám nevyhovuje a stejně jako já si uvědomíte, že prostě zabít své pravděpodobně nejdelší pomaturitní prázdniny tímto způsobem nechcete, tak doporučuji po promyšlení nebo přímo při promýšlení pečlivě proštudovat smlouvu.. (kterou je rozhodně dobré mít s rodinou uzavřenou). Já jsem ve smlouvě měla, že mohu podat výpověď bez udání důvodu s výpovědní lhůtou jeden týden. (Což je mimochodem dobré si zjistit již před odjezdem k rodině.)
Upřímně jsem se docela bála toho týdne, kdy už budou vědět, že nejsem spokojená a za pár dní odjedu, ale nakonec nebylo proč.
Po značném sebepřekonání jsem jim to po obědě koncem mého třetího týdne řekla, moc oslnivé to nebylo a to jsem si to v duchu přeříkávala již několik dní předem. Nakonec nervy zapracovaly a vykoktala jsem ze sebe jen něco o tom, že jsem měla jiné představy a stesknu po domově, blabla. Takže příprava řeči je důležitá, ale pokud jste nervák jako já, tak prostě nespasí. Reagovali docela dobře a poměrně rychle jsme vyjednali kdy a jak pojedu domů. Potom stačí nějak tam dovrtat ten poslední týden, zařídit si bus/letadlo/bob a hurá domů..

Nezapomeň !
Bytí Au-pair je práce jako každá jiná a jako zaměstnanec prostě máš právo dát výpověď, není z čeho se stresovat. Nikomu tím neubližuješ ani nikoho nezrazuješ. Člověk se k tomu musí postavit čistě profesionálně, i když rodinné prostředí trochu klame.

Sama jsem z toho vystresovaná byla, říkala jsem si, že si to budu doma vyčítat, že jsem to vzdala a prostě nezatla zuby.. Ale teď jsem doma a jsem ráda, že jsem to udělala. S mou měsíční zkušeností jsem spokojená, poznala jsem spousty nového, zlepšila si jazyk, něco vydělala a v mnohém překonala sebe samou. Rozhodně nelituji, že jsem tam odjela.
 I když mi tam nikdo vyloženě neubližoval, tak se nestydím za to, že jsem se vrátila, věci se mi jednoduše rozležely v hlavě a já si uvědomila, že chci prázdniny strávit i jinak. To je každého věc a rozhodnutí.

Nejsem první ani poslední.

Ještě váháš?
Pokud se v tom patláš, zkus si promluvit s rodinou, nastínit jim, co bys chtěl/a změnit, a třeba se domluvíte..
Já to neudělala jednoduše kvůli náladám, které občas v baráku panovaly.. a také proto, že jsem si nakonec uvědomila, že prostě nechci strávit prázdniny takto jednostranně (nezávisle na podmínkách v host-rodině)..
Nu což.

S rodinou jsme se rozloučili hezky, zaplatili mi za měsíc práce a plánuji se jim sem tam ozvat a optat se na holky.
Hepyent.